Do zařízení MŠ si děti přinášejí výživové zvyklosti svých rodičů. Často tak odmítají některá zdravá jídla (čočku, špenát, fazolové lusky, rajčata, dušenou mrkev, ryby a jiné, protože je doma nepřipravují. V našich rodinách jsou často konzumovány pokrmy, které svým složením, nebo úpravou neodpovídají dětskému věku. Konzumují se pokrmy, které obsahují hodně tuků a sacharidů, soli, či koření.

Podceňuje se i kultura stolování, zjednodušuje se používání příborů, nepoužívají se ubrousky, jí se v pracovním oděvu, nebo nezávisle, jeden na druhém členu rodiny. Odlišnost prostředí mateřské školy a rodiny může u dítěte vyvolávat adaptační potíže. K těm samozřejmě patří i nutnost dítěte jíst nový pokrm, bez možnosti dalšího výběru. V zájmu dítěte, rodiny a mateřské školy je proto důležitá spolupráce. Má-li rodina odlišný názor na výživu dítěte, může vzniknout problém. Zvláště tehdy, pokud matka ihned po nástupu dítěte do školky důrazně "poučí" učitelku, co dítě jí a co jíst nebude, ačkoliv se jedná o zdravé dítě, které nemá žádná dietní omezení, nebo zdravotní potíže. Matka (rodina) pomůže dítěti nejlépe tím, že dítě na školku včas připraví. Seznámí se s jídelníčkem ve školce, případně doma již předem vyzkouší pokrmy, které se ve školce vaří. Dětem většinou lépe chutná v dětském kolektivu. V mateřské škole často sní i to, co doma odmítá.

Mateřská škola vychovává mladou generaci tak, aby byla zdravá a schopná dalšího vývoje. Školní stravování by mělo být součástí tohoto procesu.